Dotazy položené v průzkumu byly zaměřeny zejména na zdroje informací o léčivech, hlášení nežádoucích účinků nebo na nákup léčiv prostřednictvím Internetu. V průzkumu bylo osloveno 1.004 lékařů, 1.027 lékárníků a 1.500 lidí z populace starší 15ti let, a to dle jednotlivých regionů v ČR.
Z výsledků výzkumu ve skupině lékařů mimo jiné vyplynulo:
- Jako hlavní zdroj odborných informací lékaři využívají zejména odborné časopisy a publikace (souhrnně 72%), informace a propagační materiály od zástupců firem (43%), sympózia, kongresy, semináře (33%).
- Při předepisování léků pacientovi má vliv především předchozí zkušenost s lékem (82%), doporučení odborné společnosti (59%), předchozí léčba pacienta (45%) a publikovaný výstup z klinického hodnocení (31%).
- 82% lékařů se již někdy setkalo s podezřením na nežádoucí účinek léčiva, ale 52% z nich to dále nehlásí a řeší problém pouze s pacientem, pouze 48% lékařů informaci dále předává SÚKL nebo držiteli rozhodnutí o registraci.
Ve skupině lékárníků se výzkum navíc zaměřil na využívání nového systému předávání bezpečnostních informací. Důležitá zjištění:
- Jako hlavní zdroj informací slouží lékárníkům informační systém poskytovaný komerčním subjektem (76%), odborné časopisy a publikace (72%), důležitým zdrojem je také Internet a webové stránky www.sukl.cz (zná je 97% lékárníků). Na webu SÚKL lékárníci nejčastěji vyhledávají informace o nežádoucích účincích a jiných závadách (60%), dále informace o stahovaných léčivech (38%), o registraci léčiv (24%), cenách, úhradách a doplatcích (22%).
- Pouze 44% lékárníků používá nový systém SÚKL, který upozorňuje na závady a nežádoucí účinky léčiv a který se zobrazuje přímo v lékárenském systému, 1/3 systém nevyužívá, přestože o něm ví, a 1/4 o něm vůbec neví.
- 71% lékárníků, a to spíše ve větších lékárnách, se setkalo s podezřením na nežádoucí účinek léčiv, ale 66% z nich jej řešilo pouze s pacientem, pouze 1/5 lékárníků zasílá hlášení o NÚ SÚKL, 15% držiteli rozhodnutí o registraci.
Dotazy určené široké veřejnosti zjišťovaly i postoje lidí k nákupu léčiv prostřednictvím Internetu, stejně jako postoje k nelegální internetové nabídce léčiv. Mezi hlavní zjištění patří tato:
- 60% lidí má informace o lécích od lékaře, 57% z příbalového letáku a 35% od lékárníka, přičemž vliv na koupi léčiva má v 57% doporučení lékárníka, v 52% předchozí zkušenosti s lékem, ve 46% doporučení lékaře a v 33% doporučení známých.
- Pokud jde o nelegální nabídku léků na Internetu, 54% dotázaných by takovou nabídku nenahlásilo, a to z důvodu jejího nerozpoznání (43%). Nahlásilo by ji 46% lidí. Pouze 1% lidí pravidelně nakupuje léky prostřednictvím internetové sítě, 12% výjimečně a 16% občas.
- 4/5 lidí si u neznámého léku přečtou příbalový leták, 77% z nich dodržuje doporučení, která jsou v něm uvedena.
- 36% dotázaných ví o možnosti hlášení nežádoucích účinků, 88% z nich by je hlásilo svému lékaři.
Závěry vyplývající z průzkumu dokládají důležitost připravované komunikační kampaně zaměřené na Portál pro veřejnost, změnu formuláře pro hlášení nežádoucích účinků, který bude nově obsahovat i možnost zasílání zpětné vazby pro lékaře, a v neposlední řadě také neustávající zvyšování informovanosti lékárníků o novém systému rychlé výstrahy.
Výsledky průzkumu u skupin lékaři, lékárníci a populace jsou k dispozici zde.
Tiskové a informační oddělení
6. 4. 2011
