Základním nedostatkem zaslané TZ je skutečnost, že autoři zcela směšují termíny podezření na nežádoucí účinek a prokázaný nežádoucí účinek. Při nahlášení konkrétního případu do systému spontánního hlášení jde vždy o nahlášení pouhého podezření na nežádoucí účinek. Tato podezření následně figurují v různých statistikách. Počet nahlášených případů však vůbec nevypovídá ani o možné příčinné souvislosti s podanou vakcínou, ale ani o samotné reakci, která může být nazvána nesprávně a po ozřejmění diagnózy provedenými vyšetřeními může být upravena či úplně změněna (např. někdo může nahlásit podezření na myokarditidu, ale ve skutečnosti se jednalo jen o přechodné palpitace).
Dále tato statistika vůbec nepoukazuje na to, že velká část reakcí, které byly nahlášeny v časové souvislosti s podáním vakcíny, se často vyskytuje v populaci i bez jakékoliv vazby na očkování. Pro průkaz kauzální (příčinné) souvislosti mezi podáním přípravku a vznikem reakce je tedy nutné provést u jednotlivých konkrétních případů hodnocení kauzality. U každého hodnoceného případu je nutno zjistit, zda nahlášená reakce skutečně splňuje kritéria pro danou reakci a dále je nutná analýza, zda se taková reakce objevuje v očkované populaci častěji, než je její výskyt v celkové obecné populaci.
Potom probíhá detailní hodnocení různých aspektů možného kauzálního vztahu – např. zda pacient netrpěl uvedenými obtížemi už před podáním léčivého přípravku, zda nemá významné rizikové faktory pro rozvoj uvedené reakce, zda reakce hlášená u většího počtu osob má některé obdobné aspekty, zda reakce nastala s adekvátním časovým odstupem apod.
Dalším zásadním nedostatkem TZ je neodborný rozklad hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covid-19 a z nich dedukovaná rizika těchto vakcín, avšak zcela je opomenuto, že u každého registrovaného a používaného léčivého přípravku průběžně probíhá přehodnocování poměru přínosů a rizik a musí stále platit, že přínosy převyšují rizika. Neexistuje žádný léčivý přípravek, který by byl zcela prostý nežádoucích účinků. Určité nežádoucí účinky musí být proto tolerovány, avšak pouze za předpokladu, že přínosy je významně převyšují. Vyjádření Mgr. Kamily Hronové, psycholožky, upozorňuje na příběhy lidí, kteří trpí následky po očkování. Nejsou zde ale vůbec zmíněny příběhy lidí, kteří trpí následky prodělané těžké infekce covid-19, proti které právě očkování chrání. Už vůbec zde nejsou zmíněny příběhy lidí, kteří na covid-19 zemřeli.
Klamavý už je i samotný podtitulek „Podezření na zdravotní problémy vzniklé po očkování jsou hlášena u desítek procent lidí, závažné pak u jednotek procent“. Není vůbec jasné, na základě jakých čísel autoři došli k uvedeným výpočtům. TZ reaguje na zveřejnění počtu hlášení podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covid-19 v ČR k 4. 4. 2022. Bylo to 12 161 hlášení. Hlášena jsou převážně podezření na nezávažné nežádoucí účinky, závažných je jen menší část. Ale i kdyby se autoři, aniž by si ověřili, kolik hlášení bylo skutečně hlášeno jako závažné, nesprávně domnívali, že všech 12 161 hlášení bylo závažných, pak při počtu podaných dávek v ČR cca 17,5 milionu a téměř 7 milionech plně očkovaných osob se nejedná o jednotky procent.
Věta „Stát sleduje výskyt nežádoucích účinků jen na papíře, ignoruje příslušný zákon“ je zcela nesrozumitelná. Přijímání, zpracování a hodnocení hlášených podezření na nežádoucí účinky léčiv spadá do agendy SÚKL. Kromě hodnocení hlášení v kontextu dat z ČR SÚKL všechna hlášení z ČR rovněž odesílá do evropské databáze hlášení podezření na nežádoucí účinky EudraVigilance, kde probíhá společné hodnocení na velkém souboru hlášení z celého světa. SÚKL postupuje přesně dle zákona 378/2007 Sb. o léčivech.
Konstatování, že „případy, které nenahlásí lékař ani nikdo jiný, se neobjeví …v žádném odborném posouzení….“ je překvapivé. Měl by snad SÚKL fabulovat údaje, o kterých se nedověděl, a na jejich základě vymýšlet nějaké závěry?
Uvádění různých světových databází hlášení podezření na nežádoucí účinky léčiv, které všechny zaznamenávají nárůst počtu hlášení na vakcíny proti covid-19, není ničím překvapivým. Všechny tyto databáze obsahují totiž prakticky stejné údaje. Všechna hlášení ze zemí EU jsou shromažďována v databázi EudraVigilance, ve které jsou obsažena i závažná hlášení ze všech třetích zemí (tedy včetně závažných hlášení z US databáze VAERS či z UK). Databáze EudraVigilance přeposílá svá hlášení do databáze WHO VigiBase (zprostředkovávána veřejnosti jako uvedený VigiAccess). Není tedy žádným překvapením, že všechny tyto databáze „kopírují stejný trend“.
Co se týká kumulativní analýzy společnosti Pfizer a počtu nahlášených reakcí, opět se jedná o problematiku, kdy v této analýze jsou uvedeny počty nahlášených podezření na nežádoucí účinky. Takovéto analýzy se u každé vakcíny proti covid-19 hodnotily v EU v průběhu prvního roku po registraci jednotlivých vakcín každý měsíc – tzv. měsíční zprávy bezpečnosti. Výstupy z těchto hodnocení lze nalézt na webových stránkách EMA, ale i na webových stránkách SÚKL: https://www.sukl.cz/covid-19. Tyto informace lze pro každou vakcínu najít pod jejím názvem. Po roce používání vakcín proti covid-19 už je jejich bezpečnostní profil poměrně dobře znám, proto se přistoupilo na dvouměsíční interval pro předkládání těchto bezpečnostních zpráv. U vakcíny Vaxzevria, která má v EU zanedbatelné spotřeby, bylo předkládání těchto zpráv o bezpečnosti za krátké období již zcela ukončeno. Kromě toho všechny vakcíny proti covid-19 předkládají tzv. Periodické zprávy o bezpečnosti, v současné době v 6ti měsíčních intervalech.
Podhlášenost nežádoucích účinků je celosvětovým problémem, který je farmakovigilanci velmi dobře známý a umí s ním pracovat. Z toho důvodu se bezpečnostní signály v EU detekují zejména na úrovni celoevropské databáze EudraVigilance, kam všechny národní agentury EU zasílají všechna hlášení přijatá ze svého území. Kromě toho jsou do této databáze zasílána také všechna závažná hlášení i ze třetích zemí (mimo EU). Tím se docílí kumulace velkého počtu hlášení na jednom místě a výrazně se tím usnadní detekce bezpečnostních signálů.
Dále bychom chtěli upozornit, že ze zákona je povinnost hlásit pouze nežádoucí účinky, které jsou závažné nebo neočekávané. Reakce, které jsou očekávané a nezávažné není třeba hlásit. Tyto nežádoucí účinky jsou dobře identifikované, obvykle známé včetně své frekvence již z provedených klinických studií před registrací přípravku a nemohou změnit poměr přínosů a rizik přípravku. Hlavním posláním farmakovigilance není statistika všech nežádoucích účinků, ale zejména identifikace nových nežádoucích účinků či identifikace nové charakteristiky již známého nežádoucího účinku.
Nárůst hlášení v jednotlivých databázích, ať již národních či např. celoevropské databázi EV je pochopitelný. Expozice vakcínám proti covid-19 je velmi vysoká. Počet hlášení u jednotlivých přípravků do značné míry koresponduje právě s počtem exponovaných osob.
Co se týká identifikace velmi vzácných nežádoucích účinků myokarditidy a perikarditidy, tyto nežádoucí účinky se objevují velmi vzácně, což znamená u méně než jedné osoby z 10 000 očkovaných. Nežádoucí účinky s takto nízkou frekvencí není možné v průběhu klinických studií identifikovat u žádného přípravku, a to z důvodu nutnosti expozice velkého počtu osob pro možnost jeho identifikace. Tak vysoké počty osob není možné do klinických studií zahrnout a raritní nežádoucí účinky tak bývají identifikovány až po uvedení přípravku na trh, v některých případech až po velmi dlouhé době. Nejedná se o žádnou specificitu vakcín proti covid-19 – každý nový léčivý přípravek v době, kdy je zaregistrován, nemá známá data o dlouhodobé bezpečnosti, tato data se sbírají až v průběhu poregistračního používání. U vakcín proti covid-19 dochází k jejich identifikaci naopak relativně brzy díky dosud bezprecedentně vysoké expozici za poměrně krátkou dobu. Dosud nebyl žádný jiný léčivý přípravek podán během jednoho roku tak velkému množství osob.
Další nepravdivé tvrzení uvádí, že „..byla prokázána řada závažných nežádoucích účinků, jako je perikarditida, myokarditida, riziko mozkových příhod, tromboembolických příhod, četných neurologických obtíží, kloubních a kožních postižení včetně pásového oparu, poruch srážlivosti krve, poruch menstruace a psychických poruch“– pouze některé z uvedených reakcí byly skutečně prokázány jako nežádoucí účinky vakcín proti covid-19. Tromboembolická nemoc byla identifikována jako nežádoucí účinek pouze u vakcíny COVID-19 Vaccine Janssen a to s frekvencí vzácná, tedy u několika osob z 10 000 očkovaných. U ostatních vakcín i přes extenzivní hodnocení nebyla příčinná souvislost stanovena. Syndromtrombózy s trombocytopenií (TTS) a imunitní trombocytopenie byly identifikovány jako velmi vzácný nežádoucí účinek pro obě vektorové vakcíny (tj. u méně než jedné osoby z 10 000), nebyly však prokázány jako nežádoucí účinek vakcín Spikevax a Comirnaty. Problematiku identifikace velmi vzácných nežádoucích účinků zmiňujeme již výše v textu. Artralgie (bolesti kloubů) je jedním z nejčastějších nežádoucích účinků, který byl identifikovaný již v průběhu klinických studií a objevuje se velmi často, tj. u několika osob z 10 očkovaných. Jde o dočasný nežádoucí účinek, který sám odezní. Cévní mozkové příhody, pásový opar, psychické poruchy nebyly do současné doby identifikované jako nežádoucí účinky žádné z vakcín proti covid-19, tyto reakce jsou však pravidelně přehodnocovány v bezpečnostních zprávách. Poruchy menstruace jsou v současné době hodnoceny jako bezpečnostní signál, jejich vztah k vakcínám proti vovid-19 nebyl dosud prokázán.
Závěrem lze tedy konstatovat, že bezpečnost všech vakcín proti covid-19 je velmi důsledně monitorována. Kromě hlášení podezření na nežádoucí účinky a měsíčních zpráv o bezpečnosti se v pravidelných 6měsíčních intervalech bezpečnostní profil vakcín komplexně přehodnocuje v periodických zprávách bezpečnosti. Dále u všech těchto vakcín již bylo zhodnoceno velké množství bezpečnostních signálů, které je zahájeno vždy, když je zjištěn větší počet určitého typu hlášených podezření na nežádoucí účinky. Některý signál končí ověřením kauzálního vztahu hlášené reakce a vakcíny, jiný končí zjištěním, že kauzální vztah není pravděpodobný, zejména proto, že uvedená reakce se vyskytuje významně častěji v obecné populaci než v populaci očkovaných osob. Kromě klinických studií, které vedly k registraci vakcín, jsou dlouhodobá bezpečnostní data sledována v dalších poregistračních studiích a kromě nich také prostřednictvím systému spontánního hlášení, který je významným prostředkem k identifikaci zejména vzácných či velmi vzácných nežádoucích účinků, které není možné identifikovat v rámci klinických studií.
Hodnocení bezpečnosti léčivých přípravků (včetně vakcín proti covid-19) je velmi specifický proces s definovanými postupy, kterému nemůže rozumět nejen laik, ale ani lékař z běžné klinické praxe. Proto by psaní o této problematice měla vždy předcházet konzultace se SÚKL, který disponuje tímto velmi specifickým know-how. Jinak hrozí zveřejňování nepravdivých či zkreslených informací. Pozitivním sdělením v TZ je výzva ke zvýšení hlášení podezření na nežádoucí účinky, doplňujeme, že hlásit je třeba především podezření na závažné a nebo neočekávané nežádoucí účinky, které mohou přispět k lepšímu poznání bezpečnostního profilu.
