Reakce SÚKL na článek v Lidových novinách

Státní ústav pro kontrolu léčiv reaguje na článek v Lidových novinách „Kup si náš lék. Na Čechy se valí reklamní lavina“, ze dne 6. 10. 2011, ve kterém jsou uvedeny nepravdivé a zavádějící informace.

V úvodu článku autorka uvádí: „Je lepší originální lék za čtyři sta korun, nebo jeho o polovinu levnější náhražka? Velké farmaceutické firmy začnou Čechy za pár týdnů masivní reklamou přesvědčovat, aby dali přednost první variantě.“

Státní ústav je povinen upozornit na to, že tato informace nezohledňuje základní pravidla stanovená zákonem č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění některých dalších zákonů, v platném znění. Dle tohoto zákona není možné realizovat reklamu týkající se léčivých přípravků, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis, na širokou veřejnost. Jinými slovy - reklama se může týkat pouze volně prodejných léčivých přípravků.

§ 5a
Reklama na humánní léčivé přípravky zaměřená na širokou veřejnost

(1) Předmětem reklamy určené široké veřejnosti mohou být humánní léčivé přípravky, které jsou podle svého složení a účelu uzpůsobeny a koncipovány tak, že mohou být použity bez stanovení diagnózy, předpisu nebo léčení praktickým lékařem, popřípadě na radu lékárníka.

(2) Předmětem reklamy zaměřené na širokou veřejnost nesmí být

a) humánní léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán pouze na lékařský předpis,

b) humánní léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky.

Tento zákon upravuje také tzv. srovnávací reklamu na léčivé přípravky, která je opět přípustná pouze v případě zaměření reklamy na odbornou veřejnost. 

Z výše uvedeného vyplývá, že tvrzení o „reklamní lavině“ uvedené v názvu daného článku je značně nadsazené a v praxi bez zřejmého porušování platné legislativy nemožné.

 

Dále je v článku uvedeno: „Lékárny zatím nemají povinnost levnější léky zákazníkům nabízet, což ještě v létě navrhoval sám ministr zdravotnictví Leoš Heger.“

Aktuálně platný zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů jasně uvádí:

§83
(2) Vyznačí-li předepisující lékař na lékařském předpisu, že trvá na vydání předepsaného léčivého přípravku, může provozovatel oprávněný vydávat léčivé přípravky podle § 82 odst. 2 vydat pouze předepsaný léčivý přípravek. V ostatních případech informuje pacienta o možných alternativách k vydávanému léčivému přípravku a s jeho souhlasem je oprávněn zaměnit předepsaný léčivý přípravek za jiný léčivý přípravek, který je shodný z hlediska jeho účinnosti a bezpečnosti, obsahuje stejnou léčivou látku se stejnou cestou podání a stejnou lékovou formou. Záměnu léčivého přípravku pro účely jeho úhrady může stanovit zákon upravující veřejné zdravotní pojištění. Prováděcí právní předpis stanoví způsob výdeje a vyznačení možnosti záměny léčivého přípravku na lékařském předpisu.

V této souvislosti SÚKL zároveň upozorňuje na rozdíl mezi tzv. generickou preskripcí a generickou substitucí, jelikož v článku není zřejmý.
Generická preskripce spočívá v tom, že lékař na recept předepíše namísto názvu léčivého přípravku pouze název účinné látky, výběr konkrétního léčivého přípravku je přenesen na lékárníka.

Naproti tomu generická substituce (viz další odstavec) umožňuje, aby lékárník pacientovi nabídl jiné léčivý přípravek, než ten, který je na receptu.

 

 

Tiskové a informační oddělení
7. 10. 2011

Léky

Lékárny

Očkování

Klinické studie