ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Průzkum SÚKL odhalil, kde lidé nejčastěji získávají informace o lécích

SÚKL informuje o výsledcích průzkumu mezi laickou i odbornou veřejností, který se zaměřil na zdroje a využití informací v oblasti léčiv.

Průzkum se uskutečnil na konci roku 2016 a v části dotazování laické veřejnosti oslovil přes 1500 jednotlivců, dále tisíc lékařů a stejný počet lékárníků.

Získávání informací o lécích

  • Veřejnost nejčastěji získává informace o lécích prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře (39 %). Druhým informačním zdrojem v pořadí je příbalový leták (23 %). Internet je v této oblasti využíván překvapivě málo (13 %), stejně tak konzultace s lékárníkem (11 %).

Nákup léků na internetu

  • Léky na internetu nakupuje 45 % internetových uživatelů, ale pouze výjimečně. V meziročním srovnání došlo k mírnému nárůstu těch, kteří přes internet léčiva čas od času nakupují.
  • Nejčastějším sortimentem nakupovaným přes internet však nejsou léky, ale vitamíny a doplňky stravy (76 %).
  • Každý desátý dotázaný si při nákupu léků na internetu ověřuje legálnost takové nabídky.
  • Více než polovina dotázaných (55 %) léky na internetu nekupuje nikdy.
  • 1 % dotázaných přiznalo, že již někdy na internetu využilo nelegální nabídky (např. receptových léků na hubnutí nebo na spaní).

Čtení příbalového letáku a dodržování doporučení v něm uvedených

  • Naprostá většina oslovených si v případě užívání nového léku přečte příbalový leták. Pouze 4 % respondentů příbalovou informaci nečtou. Doporučení, která jsou uvedena v příbalovém letáku, lidé zpravidla dodržují.

Kontrola domácí lékárničky a důvody nepoužívání léků

  • Většina populace (8 lidí z 10) kontroluje alespoň čas od času použitelnost léků v rámci domácí lékárničky.
  • Téměř tři pětiny populace mají doma pouze léky, které pravidelně nebo alespoň čas od času používají. Dvě pětiny osob pak doma skladují i nepoužívané léky.
  • Nejčastějším důvodem pro přítomnost nepoužívaných léčiv v domácnosti je změna léčby
    a nasazení jiné léčby (52 %), případně je mají doma do zásoby (33 %). Dalšími důvody přítomnosti nepoužívaných léčiv v domácnosti je prošlá doba použitelnosti (17 %) a výskyt nežádoucích účinků během léčby a následné vysazení léku (16 %).

Hlášení nežádoucích účinků léků

  • Téměř dvě třetiny oslovených se domnívají, že o nahlášení podezření na nežádoucí účinek léku mohou požádat lékaře nebo lékárníka. 27 % respondentů si myslí, že nahlášení mohou provést sami. Většina lidí zatím však s žádným nežádoucím účinkem zkušenost nemá.
  • V případě podezření na nežádoucí účinek léku tuto zkušenost většina pacientů nahlásila svému ošetřujícímu lékaři.

Mezi nejzajímavější zjištění průzkumu z části lékařské a lékárnické patří tato: 

LÉKAŘI

  • V případě podezření na závažný nežádoucí účinek by naprostá většina lékařů (95 %) zaslala hlášení SÚKL. Dvě pětiny dotázaných by také předaly informaci obchodnímu zástupci (reprezentantovi) firmy, která je držitelem rozhodnutí o registraci léčiva. Pouze s pacientem by nastalou situaci řešil jen zlomek lékařů (3 %).
  • Více než polovina lékařů nikdy nevyužívá možnosti předepsat pacientovi lék pouze s použitím názvu účinné látky, tedy generické preskripce (52 %), 11 % lékařů o této možnosti vůbec neví.

LÉKÁRNÍCI

  • Zákonné možnosti substituce přípravků alespoň někdy využívají téměř všichni lékárníci (97 %).
  • Naprostá většina lékárníků ví o nebezpečí padělaných léčivých přípravků (95 %). Informace o těchto padělcích získávají především ze SÚKL (92 %) a dále potom obecně z internetu (47 %). 

Další zjištění průzkumu týkající se lékařů a lékárníků se dozvíte zde: Lékaři a lékárníci (218,34 kB).

Kompletní zprávy průzkumu naleznete ZDE.


Tiskové a informační oddělení
1. 3. 2017

Kontakt pro média: Mgr. Lucie Přinesdomová, e-mail: lucie.prinesdomova@sukl_cz, tel.: 272 185 756






Klinické studie