Průzkum SÚKL: Češi u lékaře antibiotika spíš odmítají, než vyžadují. Asi desetina je neužívá, pokud je lékař předepíše

Nejčastěji předepisují antibiotika praktičtí lékaři, pacienty poučí o dávkování i správném užívání. Případné nežádoucí účinky s nimi ale příliš neprobírají. Vyplývá to z průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) k užívání antibiotik v Česku. Ten také ukázal, že většina pacientů čte alespoň někdy příbalový leták a antibiotika užívá správně. Češi si také uvědomují riziko neúčinnosti antibiotik při jejich nadužívání.


18. 11. 2021


Patří k jedné z největších hrozeb v globálním měřítku a dotknout se může každého a v každém věku. Antibiotická rezistence může způsobit, že už za několik desítek let nebudou současná antibiotika fungovat a bakteriální infekce budou významnou zdravotní hrozbou. „Antibiotická rezistence se nebezpečně zvyšuje ve všech částech světa. Už nyní se lékaři v klinické praxi setkávají s tím, že antibiotika jsou méně účinná nebo dokonce nezabírají vůbec. Musejí pak zvyšovat dávky nebo je nahrazovat jiným typem antibiotik. Průzkum ukazuje, že čeští pacienti ve většině dbají doporučení lékařů, což je velmi dobrá zpráva,“ říká ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.

 

Státní ústav pro kontrolu léčiv si nechal vypracovat průzkum mezi laickou veřejností, aby zjistil, jak se tato léčiva u nás užívají, zda pacienti dodržují lékařská doporučení, a zjišťoval také, jaká je informovanost pacientů o antibiotických přípravcích. „Naše data ukázala, že o problému antibiotické rezistence slyšelo už někdy skoro 70 procent respondentů a 61 procent dotazovaných zaznamenalo, že nesprávné užívání antibiotik může snižovat jejich účinnost,“ shrnuje Storová.

 

Z výsledků dokonce vyplynulo, že i když lékař užívání antibiotik doporučí, neváhají je čeští pacienti občas odmítnout. Udělá to jeden z deseti pacientů a jako důvod uvádí, že vyhodnotil nepotřebnost této léto léčby. Důvodem bývá také jiná forma léčby či přímo neochota antibiotika užívat. „Pouze lékař může odhadnout tíži onemocnění a včasná léčba tam, kde jsou antibiotika potřeba, může mít dopad nejen na dřívější uzdravení, ale také na předcházení komplikací infekčních onemocnění,“ reaguje na data MUDr. Tomáš Boráň, ředitel sekce registrací SÚKL.

 

Podobné chování pacientů se ovšem objevuje i v případě, že lékař antibiotika předepíše. Více než jedna desetina respondentů uvedla, že je nakonec neužívala, a to hlavně kvůli zlepšení stavu nebo zdravotním komplikacím. Více takový přístup přiznali v průzkumu mladší lidé od 30 do 44 let, přesněji je to až 20 procent lidí. Starší lidé lékařům věří více.

 

Léčba antibiotiky v době pandemie covid-19

V době pandemie nemoci covid-19 zaznamenal SÚKL ze svých dat (informací o dodávkách do lékáren a zdravotnických zařízení) znatelný pokles v používání antiinfektiv. Snížení spotřeb se neprojevilo jen v České republice, ale i v dalších zemích, například v Kanadě. Důvodů může být více – od snížení návštěvnosti lékařů až po omezení operací v nemocnicích, které může doprovázet preventivní nasazení antibiotické léčby.


Vyšetření, informace o léčbě i nežádoucích účincích: lékaři mají klíčovou roli

Nenahraditelná je při užívání antibiotik role lékaře. Právě odborníci můžou významně přispět ke snížení dopadu antibiotické rezistence tím, že budou nasazovat tyto léky jen pacientům, kteří je opravdu potřebují. Průzkum SÚKL ale zjistil, že třetina pacientů neprošla před předepsáním antibiotik lékařským vyšetřením, desetina si pak není jistá, jestli bylo provedeno. „Laboratorní vyšetření, včetně tzv. stanovení CRP (C-reaktivního proteinu), pomáhá v rozhodování, zda je onemocnění bakteriálního původu a lze tedy zvážit podání antibiotik; odeslání vzorku na kultivaci a zjištění citlivosti zase pomáhá ve volbě správného antibiotika. Empirické používání antibiotik (tedy na základě zkušenosti) není zpravidla správnou cestou pro racionální antibiotickou terapii,“ upozorňuje dále doktor Boráň.

Pomoci zastavit nadužívání antibiotik ale mohou i samotní pacienti. Kromě toho, že by neměli vyžadovat po lékařích předepsání této léčby, rozhodně není vhodné, aby si ji následně ordinovali sami, například tím, že využijí zbytku léčivých přípravků, které mají doma jako zásobu v lékárničce po předešlé léčbě. „Data ukazují, že si antibiotika naordinuje samo jen pět procent respondentů, to je překvapivě dobrý výsledek. Samoléčbu rozhodně nedoporučujeme, skýtá totiž mnohá rizika,“ komentuje výsledky šetření Irena Storová.  Neuvážené nasazení antibiotik může mít vliv nejen na riziko dalšího rozvoje antimikrobiální rezistence, ale používání antibiotik bez porady s lékařem může mít
i rizika spojená s nežádoucími účinky jako je například porucha funkce jater nebo krvetvorby.

Zatímco o správném dávkování jsou lidé dobře poučeni lékařem i lékárníkem, padesát procent respondentů uvedlo, že je nikdo neinformoval o případných nežádoucích účincích antibiotik. Na nedostatky z hlediska nežádoucích účinků upozornila také zjištění dřívějšího průzkumu SÚKL. Ten ukázal, že ačkoliv mají lékaři podle zákona o léčivech povinnost hlásit podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky, v posledních třech letech se tak vždy nedělo. Dle průzkumu hlášení neposkytly tři čtvrtiny lékařů, kteří se za poslední tři roky setkali s podezřením na závažný nežádoucí účinek.

 

Pacienti v Česku mají zájem o informace k léčbě

Data ukazují, že příbalové informace léčivých přípravků čte alespoň někdy 90 procent lidí, kteří antibiotika užívali. Tato frekvence pak stoupá s věkem, lidé ve věku 60+ je čtou častěji. „Evropská agentura pro léčivé přípravky spustila pilotní projekt pro zavádění elektronické příbalové informace, což by do budoucna mělo usnadnit přístup k příbalovým informacím pro pacienty například prostřednictvím chytrých telefonů a přinést tak alternativu k tištěným příbalovým informacím,“ upozorňuje Boráň.

 

Průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv se zúčastnilo 1011 respondentů z řad laické veřejnosti bez účasti zdravotnických pracovníků, využita byla kombinace metod telefonického a on-line dotazování. Výzkum Užívání antibiotik proběhl letos od konce srpna do 17. září. Kompletní data naleznete zde.

 


Klára Brunclíková, tisková mluvčí SÚKL

tel.: 702 207 242, tiskove@sukl_cz

Léky

Lékárny

Očkování

Klinické studie