Encyklopedie SÚKL

Jak probíhá klinické hodnocení léků?

Před vlastním uvedením léku na trh probíhá několikaletý výzkum a klinické hodnocení, které má jediný cíl, a to prokázat účinnost, kvalitu a bezpečnost léku.

V České republice je řada vysoce kvalifikovaných pracovišť, která jsou schopna poskytnout záruku kvalitně provedené studie v souladu se správnou klinickou praxí a zajistit platnost a správnost získaných údajů, proto je i Česká republika  vyhledávaným místem pro zadavatele klinických hodnocení.

Klinické hodnocení (též se někdy užívá termín „klinická studie") je systematické testování léku na pacientech či na zdravých dobrovolnících, jehož cílem je:

  • prokázání a ověření léčivých účinků daného léku,
  • zjištění jeho nežádoucích účinků,
  • určení farmakokinetických parametrů a jeho chování v lidském organismu.

K čemu je klinické hodnocení důležité

Klinické hodnocení prováděné na lidech má velmi přísná pravidla a probíhá dle předem určeného plánu (tzv. Protokolu). Samotnému klinickému hodnocení předchází tzv. předklinické testování, které probíhá na zvířatech, a testuje se při něm např. akutní a chronická toxicita, karcinogenicita, mutagenicita a další.

Žádost o provedení klinického hodnocení musí být posouzena a odsouhlasena Státním ústavem pro kontrolu léčiv a etickou komisí. Posuzuje se splnění požadavků na správnou klinickou praxi, což je standard pro plánování, provádění, vedení, monitorování, a další činnosti, které zajistí věrohodné a přesné údaje, ochranu práv a integritu osob zařazených do klinického hodnocení i důvěrnost jejich údajů. Principy správné klinické praxe musí dodržovat každé pracoviště, kde klinické hodnocení probíhá, a všichni pracovníci, kteří se na provádění klinického hodnocení podílejí. Dále se hodnotí poměr možných rizik a přínosů léku pro pacienty, vědecké opodstatnění klinického hodnocení, kvalita používaných léků a další parametry.

V ČR jsou převážně organizovány mezinárodní (účastní se více zemí) multicentrická (probíhající ve více centrech) klinická hodnocení III. fáze. V posledních letech jsou klinická hodnocení nejvíce zaměřena na oblast onkologických, kardiovaskulárních či neurologických onemocnění.

Jednotlivé fáze klinického hodnocení

Podle stupně vývoje léku se rozlišují čtyři fáze klinického hodnocení.
V klinickém hodnocení fáze I. je lék poprvé podán lidem, nejčastěji zdravým dobrovolníkům. Zjišťuje se, zda je nová látka lidským organismem tolerována a jaká je její „cesta“ v organismu (studie farmakokinetiky a farmakodynamiky). Zároveň se sledují případné nežádoucí účinky. Nejdříve se podávají nízké dávky a ty jsou postupně zvyšovány, aby se našla maximální tolerovaná dávka. Na zdravých dobrovolnících se výzkum neprovádí, jestliže je podání látky zdravému jedinci nevhodné a bylo by pro něj nebezpečné (např. u cytostatik). Počty zařazovaných dobrovolníků bývají velmi nízké.

V klinickém hodnocení fáze II. je lék prvně podán pacientům. Na základě velmi přísných zařazovacích a vyřazovacích kritérií je vybrán malý počet přesně vydefinovaných nemocných pacientů, kterým je lék v odpovídající indikaci podán. Prokazují se tak léčebné účinky, hledá se vhodná dávka a shromažďují se další údaje o léku. Pokud je v této fázi potvrzena dobrá účinnost a přijatelně nízký výskyt nežádoucích účinků, je možné přejít do fáze III. Zde jsou již zapojeny stovky až tisíce pacientů, aby se mohla ověřit účinnost léku, zároveň je možné získat další informace o jeho bezpečnosti.

V České republice se nejvíce uskutečňují studie fáze III., a to nejčasněji mezinárodně organizované, kterých se účastní více zemí, a studie multicentrické, které probíhají ve více centrech, jak již název napovídá.

Poté, co lék projde potřebnými fázemi klinického hodnocení, je možné získané údaje předložit při žádosti o jeho registraci, kterou provádí v případě České republiky SÚKL, na evropské úrovni pak Evropská agentura pro léčivé přípravky. Ve chvíli, kdy má lék platnou registraci, nic nebrání tomu, aby se používal při poskytování zdravotní péče. Tím však výzkum nekončí. Následuje fáze IV., ve které se pečlivě sleduje výskyt nežádoucích účinků, účinky léku při dlouhodobém užívání, informace o možných interakcích s dalšími léky. Popřípadě se provádí další klinická hodnocení fáze „III. b“, ve kterých se zkouší nové indikace, nová léčebná schémata, či užívání léku specifickými skupinami pacientů, jakými jsou např. děti nebo staří lidé.

 

Klinické hodnocení a jeho účastníci

Subjektem hodnocení, tedy člověkem, který se účastní klinického hodnocení, může být buď zdravý dobrovolník (např. u studií s očkovacími látkami či studií farmakokinetiky) nebo pacient. Dobrovolníkem se může stát ten, koho osloví lékař a nabídne mu ve studii účast. Dobrovolník však musí splňovat jisté požadavky, vstupní a vyřazovací kritéria. Těmi jsou jeho zdravotní stav minulý, aktuální, laboratorní výsledky a další důležitá data. Zároveň je povinen řídit se pokyny zkoušejícího lékaře, dostavovat se na předem naplánované vizity, případně vést záznamy o užívání léků, vyplňovat dotazníky či deníky, jsou-li součástí dokumentace.

Vlastní zařazení jednotlivých pacientů nebo zdravých dobrovolníků do klinického hodnocení musí být vždy podloženo podepsaným souhlasem dané osoby, která tím stvrzuje, že byla informována o průběhu klinického hodnocení, jeho účelu, o možných rizicích léčby, o povinnostech s účastí spojených a o dalších požadavcích daného hodnocení. Aby se zabránilo předpojatosti a aby měla získaná data vysokou vypovídající hodnotu, provádí se před vlastním zahájením i tzv. randomizace, tedy náhodné přiřazení subjektu hodnocení (pacienta nebo dobrovolníka) k jedné z léčebných skupin.

Účast v klinickém hodnocení není pouze o možnosti, jak získat nově vyvíjený a zatím jinak nedostupný přípravek, ale také o přijetí odpovědnosti a povinnostech spojených s účastí subjektu hodnocení. Proto je velmi důležité, aby se každý účastník před podepsáním dobrovolného souhlasu s účastí podrobně a důkladně seznámil s dokumentem „Informace pro pacienta“, kde jsou jasně popsány jeho povinnosti a odpovědnost v průběhu klinického hodnocení, stejně tak i možné nežádoucí účinky a rizika spojená s účastí v něm. Každý účastník má také možnost se kdykoli zeptat svého ošetřujícího lékaře (zkoušejícího či
jiného člena studijního týmu) na vše, co jej o klinickém hodnocení zajímá. Rovněž má možnost kdykoli svůj souhlas s účastí v klinickém hodnocení odvolat.

Léky

Lékárny

Očkování

Klinické studie