2. 7. 2014 Výsledky průzkumu k využívání informací v oblasti léčiv

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informuje o výsledcích průzkumu realizovaného v květnu 2014 mezi odbornou a laickou veřejností, který se týkal především zdrojů a využívání informací v oblasti léčiv.

Nejdůležitější zjištění u jednotlivých skupin respondentů: 

Lékaři (celkem bylo dotázáno 1 000 lékařů):

  • Nejčastějším zdrojem informací o lécích je odborná literatura (54 %), internet (46 %) a farmaceutičtí zástupci jednotlivých držitelů rozhodnutí o registraci (42 %). Meziročně o něco vzrostl význam farmaceutických reprezentantů a edukačních akcí při informovanosti lékařů.
  • Na webu SÚKL lékaři nejčastěji vyhledávají informace o nežádoucích účincích léků (26 %) a obecné informace o lécích.
  • Více než tři pětiny lékařů (62 %) považují bulletin Farmakoterapeutické informace vydávaný SÚKL za zdroj objektivních informací. U zpravodaje Nežádoucí účinky léčiv pak jde o 64 % dotázaných.
  • Při výskytu nežádoucího účinku u pacienta 37 % lékařů tuto věc řeší pouze s pacientem a informaci dále nikam nepředává, třetina lékařů zašle hlášení SÚKL.
  • Informace o bezpečnostním riziku léčiv získává většina lékařů (73 %) prostřednictvím SÚKL, dále pak od distributorů (53 %) či držitelů rozhodnutí o registraci (46 %).
  • Pouze pětina lékařů nebere ohled na doporučení ze strany farmaceutických reprezentantů ohledně preskripce léčiv, 2/5 dotázaných k nim přihlížejí jen výjimečně, další dvě pětiny častěji. V meziročním srovnání se zvýšilo procento lékařů, na jejichž preskripci má doporučení reprezentantů vliv.
  • Téměř polovina lékařů nikdy nevyužívá možnosti předepsat pacientovi lék pouze s použitím názvu účinné látky, 11 % oslovených o této možnosti vůbec neví.
  • Naprostá většina lékařů zjišťuje při preskripci léku, jaké další předepsané i volně prodejné léky pacient užívá (83 % vždy, 13 % občas).
  • Více než polovina lékařů se setkává s tím, že jim pacienti do ordinace nosí nespotřebované léky určené k likvidaci.

Lékárníci (celkem bylo dotázáno 1 000 lékárníků):

  • Nejčastějším zdrojem informací je komerční informační systém AISLP, který využívá 70 % lékárníků.
  • Na webových stránkách SÚKL lékárníci nejčastěji vyhledávají „Důležitá upozornění“ (závady v jakosti a následné stahování z oběhu), třetina z nich pak hledá obecné informace o lécích a 29 % informace týkající se cen a úhrad léků.
  • 73 % lékárníků považuje bulletin Farmakoterapeutické informace za zdroj objektivních odborných informací, u zpravodaje Nežádoucí účinky léčiv se jedná o 76 % respondentů.
  • Téměř všichni dotázaní získávají informace o bezpečnostním riziku léčiva či jeho stahování prostřednictvím SÚKL (96 %) či příslušného distributora (91 %).       
  • Nakládání s informací, kdy se u pacienta po užití léčiva vyskytnul nežádoucí účinek, se v rámci lékárenské veřejnosti liší. Více než čtvrtina lékárníků (27 %) řeší situaci s lékařem, který lék předepsal. Další čtvrtina respondentů komunikuje přímo s pacientem a informaci dále nepředává, čtvrtina oslovených pak zašle hlášení SÚKL.
  • Zákonné možnosti substituce přípravků alespoň někdy vyžívají téměř všichni lékárníci (96 %).
  • Téměř všichni lékárníci se již někdy setkali s tím, že jsou jednomu pacientovi od více lékařů předepsány léčivé přípravky se stejnou účinnou látkou nebo léčivé přípravky, jejichž současné užívání se vylučuje (94 %). Většina oslovených řešila tento problém přímo s předepisujícími lékaři (62 %).
  • Naprostá většina pacientů/zákazníků vrací nepoužitá nebo prošlá léčiva osobně personálu lékárny (92 %).
  • Dle vyjádření lékárníků je nejčastějším důvodem vyhazování nepoužitých léčiv prošlá doba jejich použitelnosti (69 %). Ve srovnání s rokem 2013 nedošlo v tomto ohledu k žádným zásadním posunům.

Veřejnost (celkem bylo dotázáno 1 500 občanů):

  • Veřejnost získává nejčastěji informace o lécích prostřednictvím svého ošetřujícího lékaře (37 %). Druhým informačním zdrojem v pořadí je příbalový leták (24 %). V rámci meziročního srovnání
    o něco málo posílila informační úloha internetu.
  • Dvě pětiny populace alespoň někdy zakoupí nějaký léčivý přípravek přes internet.
  • Nejčastěji vyhledávanými údaji na internetu jsou ty, zaměřené na použití a účinky jednotlivých léčivých přípravků (24 %), obecné informace o lécích (20 %), informace o nežádoucích účincích (18 %) a o cenách a doplatcích (14 %). Oproti roku 2013 se o něco málo zvýšil zájem o údaje týkající se nežádoucích účinků a finančních aspektů léčby.
  • Většina populace (84 %) kontroluje alespoň čas od času použitelnost léků v rámci domácí lékárničky. V meziročním srovnání kleslo nepatrně procento osob pravidelně kontrolujících stav léků a naopak přibylo těch, kteří lékárničku kontrolují méně často.
  • Tři pětiny populace mají doma pouze léky, které pravidelně nebo alespoň čas od času používají. Dvě pětiny osob pak určité množství nepoužívaných léků doma vlastní.
  • Nejčastějším důvodem pro přítomnost nepoužívaných léčiv v domácnosti je změna léčby a nasazení jiné terapie (49 %), třetina osob deklaruje, že má lék doma do zásoby. V meziročním srovnání nedošlo k výrazným změnám, pouze přibylo osob uvádějících jako důvod nepoužívání léků výskyt NÚ.
  • Více než tři pětiny populace odevzdávají nepoužívaná léčiva do lékárny, 11 % je odevzdá lékaři nebo sestře v ordinaci. Do běžného odpadu vyhodí léky pětina. V meziročním srovnání nedošlo v této otázce k žádným významným změnám.

Kompletní výsledky průzkumu naleznete ZDE.

Náklady na provedení průzkumu hradil SÚKL ze svých mimorozpočtových zdrojů, a to v celkové výši 321.618 Kč vč. DPH.

 

Tiskové a informační oddělení
2. 7. 2014

Léky

Lékárny

Očkování

Klinické studie